Je vám povědomá věta: “Hledám někoho, kdo mě udělá šťastným! Chci někoho, kdo mi dá jistoty a spokojenost! Chci někoho, kdo dá mému životu smysl!” Zní vaším uším tato slově povědomě?

Je to jistě moc hezká představa. Objeví se někdo, kdo jako mávnutím kouzelného proutku změní váš život. Ale je to reálné? Je reálné, aby někdo přesvědčil druhého o své lásce, když se dotyčný nemá rád? Je reálné, aby někdo někomu dal jistoty, když dotyčný nevěří sám sobě? Jsou dobře známé případy, kdy objektivně krásná dívka nevěří nikomu, že je krásná. Ona se tak nevidí. Není výjimkou, že úspěšný člověk nevnímá své úspěchy a považuje sám sebe za bezvýznamného s nulovými výsledky. Oba tyto případy žijí uzamčeni ve svých představách a dokud nezmění nazírání sami na sebe, nic se nezmění v prožívání jejich životů. Ani to nejsilnější přesvědčování, ani ty nejpádnější důkazy většinou nedokáží změnit jejich uvažování, protože jim nevěří.

Pokud chce být člověk skutečně šťastný, spokojený atd., musí nejdříve začít právě u sebe. Chování a reakce jsou vyvolávány vnímáním svých vlastních pocitů a následných myšlenek. Můžete vnímat situaci jako zdrcující, nebo jako inspirující, popř. jako zkušenost, ze které budete dále vycházet. Toto ovlivní vaše další jednání a reakce. Jak budete například vnímat, když se váš partner zdrží po cestě domů a nedorazí v obvyklou hodinu? Budete žít pocitem šíleného strachu a představ o jeho těžkém zranění a pobytu v nemocni, nebo si řeknete, že se jen někdo zdržel? Nebo si budete v hlavě přehrávat scénáře o jeho nevěře? Nebo ještě něco jiného? Možností má mozek mnoho a tuto myšlenkovou realitu budete prožívat jako skutečnost. Informace o skutečné realitě ale nemáte a vše jsou pouhé domněnky, jen dokonale prožité. A co vaše následné jednání, když přijde partner domů? Bude ovlivněno vašimi předchozími myšlenkami a vaše projevy zase ovlivní následné chování vašeho partnera…

Myšlení a vnitřní prožívání je často silnější, než to, co se ve skutečnosti děje okolo vás. Kolik lidí se jeví, jako by bylo slepých, hluchých, jako by ignorovali realitu a stále se drží svého, ačkoli je to v přímém rozporu s reálným děním? Pro ně je realitou jejich prožitek.

Je to o tom, jak si vše vyložíte a jak celou situaci vnímáte. A to si také naplno prožijete. Ale i s tímto se dá hodně dělat a pokud chcete své nastavení vnímání změnit, cesta existuje.

Mnoho lidí je přesvědčených o tom, že sny nemají. Dokonce jsem narazila i na názor, že absence snů svědčí o duchovní vyspělosti a nulových problémů v životě. Nevím, na základě jakých podkladů k tomuto názoru dotyčný člověk dospěl, ale není to znakem duchovní vyspělosti a ani toho, že člověk nemá žádné problémy.

Mají tedy všichni lidé sny? Ano, mají. Sny se zdají všem lidem a nejen lidem, ale i zvířatům. Majitelé domácích mazlíčků pozorují snění u zvířat a je běžné, že např. psi ze sna štěkají, nebo jsou zde trhavé pohyby s náznaky běhu. Každý živý tvor sní. Není to pouhé tvrzení, ale vědecky podložená fakta studiemi a četnými pokusy ve spánkových laboratořích. Jakmile se člověk dostává do REM fáze, začínají sny…

Myšlenky v bdělém stavu neustále proudí vaší hlavou a mozek ani ve spánku nevypíná ( tudíž i ve spánku promítá různé obrazy). Zkrátka: mozek neustále pracuje. Jen trochu jinak… Nabízí se tedy jiná otázka: proč si své sny nepamatuji?

Než se pustím do otázky, proč se své sny hodně lidí nepamatuje, ráda bych vás seznámila s různými stupni stavu vědomí, protože ve spánku jimi všichni každou noc procházíme. Každá fáze prochází postupně přechodovými fázemi mezi jednotlivými stavy vědomí, kdy se postupně daná fáze prohlubuje a mozkové vibrace se snižují, či naopak při probouzení zvyšují.

Při plné bdělosti se nacházíme ve stavu beta. Když usínáme, ale i když meditujeme, přesouváme se se pomalu do stavu alfa. Pro snění stav alfa znamená usínání – dřímáme, nebo lehce spíme. Už zde, v lehkém spánku, sníme. Častým jevem je, že lidem tento mezistupeň mezi spánkem a bděním pocitově připadá jako hlubší zamyšlení, pokud se z něho probudí. Při otázce, na co mysleli, si však ve většině případů, lidé nejsou schopni své myšlenky vybavit, jen tvrdí, že ještě nespali.

Pokud usínání proběhne dobře, dostáváme se do stavu theta. Toto je již hlubší spánek a samozřejmě sníte. Při řízené meditaci je theta plně dostačující pro astrální výstupy. To znamená, že v tomto stavu i během spánku můžete bez problémů cestovat po astrálu, což je pro každého člověka ve spánku běžné. Při návratu do těla si většina lidí vzpomínky na astrál zanechá v podvědomí a „zapomene je“.

Nejhlubší úroveň změněného stavu vědomí je delta. Do stavu delta se dostává člověk při skutečně hlubokém spánku a pravděpodobnost, že si něco přenesete do vědomí, je pro netrénovaného člověka prakticky nemožné. Tento stav je běžný např. při stavech blízkých smrti, ale také při ztrátách vědomí vědomí. Je otázkou, jak dlouho tento stav ve spánku trvá a v jaké hloubce. Mohu ze své zkušenosti popsat, že při ztrátě vědomí (ať už u lékaře, nebo když se mi to stalo při cestě metrem), si zážitek ze stavu delta pamatuji. Je zajímavé, že vždy jsem se ocitla ve stejném místě, odkud jsem se nechtěla vracet. Jediné, co jsem vnímala ze svého těla bylo to, že nedýchám. Dusím se a je mi to jedno, je mi dobře….

Těžko říct, při jakých vibracích v deltě přestává člověk dýchat, ale je stává se to.
Pokud člověk své sny zapomíná a chce to změnit, dá se s tím hodně dělat. Před usnutím se soustřeďte, že si své sny chcete po probuzení pamatovat Již při fázi probouzení se snažte vybavit si svůj sen. Můžete si ho hlasitě vyprávět, nebo promítnout ve své paměti, popř. u sebe mějte papír a tužku a sen si zapište. Časem to nebude problém a budete si pamatovat stále více ze svých nočních zážitků. Čím více pozornosti budete věnovat důležitosti snům, tím více si jich budete pamatovat.

Přeji krásné a příjemné sny 🙂 

 

Lidé se vždy uchylovali k věštbám a otázkám: Co mě čeká? Co bude? Vzpomeňme si např. na starověk a Pýthie Delfské či Sibilu. Jenomže jak tehdy věštby vypadaly? Lidem byla sdělena věštba, kdy co v transu kněžka řekla, s tím člověk odcházel. Málokdy se zde objevila časová jednotka, nebo detailní informace o okolnostech naplnění věštby. Věštba se týkala zásadních zlomů a neřešily se zde běžné starosti, či problémy. Nelze si nepovšimnout, jak se naplnění věštby snažili někteří lidé vyhnout a je otázka, jestli by se věštba naplnila, kdyby se před ní nesnažili utíkat, často i přes amorální a vražedné jednání. Kdyby nedělali rozhodnutí ve strachu z jejího naplnění… Dnes se lidé dožadují věštby z přesností zlatnické váhy, kdy často vymáhají informace o nezvratném osudu i v případech, kdy na vývoj situace mají vliv pouze oni. Často bývají tedy věštby zneužívány jako alibi pro zbavení se zodpovědnosti sama za sebe.


Povězme si něco o náhledech do budoucna z karet. Z čeho takový náhled do budoucna vlastně vychází? Veškeré náhledy do budoucna se odvíjí od aktuálního nastavení člověka, kdy stačí drobná změna ve vašem smýšlení a následném jednání a měníte si budoucnost. Je pravda, že jsou některé události dané a nelze se jim vyhnout. Přesto má člověk více svobody, než si sám myslí. Dokonce i karma je do jisté míry řešitelná, protože je to akce, která čeká pouze na vaši reakci.
Je umění se správně ptát a správná otázka určitě není: “co se stane?”… ale: “jak se k situaci postavit a co si z toho vezmu? Jak vše vyřeším?” Cítíte zodpovědnost za sebe a svůj život, nebo toto raději přenecháte jiným? Proto nechtějte nadiktování zcela jasné budoucnosti typu: “potkáte muže v červených kalhotách, který přijede v zeleném Jaguáru, a to bude ten pravý…”.

Ono, upřímně řečeno, i to, že člověk obdrží informaci, může budoucnost pozměnit. Informace mají zásadní vliv na chování člověka – a jsem opět u akce a reakce. Svým chováním můžete ledasco uspíšit, ale také oddálit, nebo si cestu zcela změnit. Lidská psychika dokáže divy a informace, která je brána jako definitivum, má schopnost přivodit psychosomatické jevy. Člověk se na danou budoucnost naladí a svoji psychikou ji časem převede do reality. Následuje tedy ovlivnění dalšího vývoje života z vašeho nitra.
Není tedy lepší, než vyžadování věštby, hledat řešení a cestu?

Denně se sprchujete, pečujete o své tělo, ale co duše? Co psychika? Co vaše podvědomí, aura; váš prostor, kde žijete? Energie jsou různé a všudypřítomné. Zasahují vám do vašeho životního prostoru a proto je nutné umět odlišit své od cizího. Snadno se stane, že podvědomě přejmete cizí vzorec, nebo názor, a to bez ohledu na to, jak moc se slučuje s vašimi pocity a představami o spokojenosti a o životě. Děje se tak automaticky pod vlivem energií, které vás obklopují a prostředí, ve kterém se pohybujete. Nakonec se stane, že se ve všem člověk ztrácí a nemá již schopnost odlišení vlastního cítění od vnějších vlivů. Když se někdo dostane do této fáze, bez pomoci si s tím neporadí…

Proto je dobré se do tohoto stadia vůbec nedostat a pravidelně pečovat nejen o své tělo, ale také o auru, která je přirozenou energetickou ochranou člověka. Jedním z prostých, a pro každého dostupných prostředků, je sprcha. Při sprchování vizualizujte, jak z vás balast a problémy z celého dne odtékají. Když už jsme u vody a jejího očistného účinku, můžete denně pít i nabitou vodu. Nabijete ji pomocí kamenů, které do ní na noc vložíte. Každý kámen nejen vodu prostoupí svými vibracemi, ale také vodu lehce ochutí. Vypitá voda bude mít vliv na vaše vibrace a na váš organismus.

Mnoho lidí spoléhá na nošení ochranných amuletů a kamenů.  Ne každý kámen, nebo amulet,  se hodí pro každého člověka. I ten sebekrásnější nerost má své základní vlastnosti, a i když budete kámen nabíjet, nebo si jeho energetické nabití objednáte, nelze změnit jeho základní charakter. U amuletů a znaků zase musí zvolený šperk korespondovat s vírou člověka. Vybírejte proto s rozvahou a péčí. Špatně zvolený ochranný kámen, či amulet, může napáchat více škody než užitku.

Čistění čaker patří také mezi dobrou metodu, díky které se budete cítit lépe. Zároveň meditace dává možnost, abyste na chvíli byli pouze sami se sebou a odložili tím denní starosti a myšlenky. Vyčistíte si hlavu, získáte více energie a zharmonizujete sami sebe.

Návod na jednoduché čakrové čištění
Každá čakra má svojí barvu. Barva musí být jasně zářivá a ve správném barevném odstínu pro danou čakru. Pokud je světlo čakry matné, nebo dokonce v čakře vnímáte trhliny, černé díry, stíny, či je světlo čakry jiné barvy, než dané čakře přísluší, není čakra v pořádku. Budete tedy vizualizovat zářivé světlo v příslušné barvě čakry, kterým budete čakru postupně napouštět. Budete to dělat tak dlouho, dokud čakra nebude jasně zářivá a v barvě, která čakře náleží. Poté procítíte její vibrace a budete postupně pokračovat stejným způsobem i s ostatními čakrami. Začíná se od spodní (základní čakry) a postupujete směrem vzhůru. Při tomto meditačním očistném cvičení je důležité držet rovná záda a pokud budete praktikovat v leže, tak neusnout. Když při kontrole budou čakry v příslušných barvách a budou jasně zářit, energii doplňujte stejným způsobem, jako při jejich čištění, budete je tím posilovat. Princip je tedy stejný, jen to bude trvat kratší dobu.

Tímto se nejen čistíte, ale zároveň si posilujete vaši auru a dostáváte se do většího kontaktu sami se sebou.Jedná se o zajištění energetické hygieny, která se dá srovnat s pravidelným čištěním chrupu a je základní a nezbytnou prevencí. Jednou až dvakrát ročně je ale dobré udělat veliké čištění a kontrolu, stejně, jako když chodíme na pravidelnou dentální prohlídku. Ne všeho totiž člověk všímá a stejně, jako chodíme k lékaři, je dobré kontrolovat i tyto energetické záležitosti.