Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Nejčastější otázkou, se kterou se setkávám je: „Miluje mě?“ Tato otázka je sice pochopitelná, ale není to správně položený dotaz. V tomto případě mohou být karty zavádějící a zrádné, a to z těchto důvodů:

1. Dotyčný vědomě odmítá závazky
Může vás milovat, ale rozhodl se, že chce mít ve vztahu za každou cenu nadhled a nechce se jakkoli podřizovat ani vázat. Karty v tomto případě sice ukáží city k vám, ale v praxi je vědomí jeho citu k vám spíše kontraproduktivní. Takto smýšlející člověk bude před city utíkat a bude se je snažit jakýmikoli prostředky v sobě přebíjet. Pro druhého se to rovná katastrofě. Začíná vztah plný nejistoty, zklamání a trápení. Může dokonce docházet k neustálým rozchodům a návratům. Dále se může dotyčný uchylovat k formě tzv. volného vztahu, kdy mu stačí pocit, že má v tazateli jistoty. Toto ale není na stavění pevného vztahu a přináší to jen bludný kruh, ze kterého se těžce člověk dostává. Nejhorším je, že trápící se partner si sám sebe časem přestane vážit a snaží se být stále lepším a lepším pro vysněného partnera, který to ale nikdy neocení! Je to upnutí se k iluzi, kdy doufáte, že přeci láska vyhrává. Co je to ale láska?

2. Člověk, na kterého se klient ptá, má jiné vnímání a cítění, než klient předpokládá
Uvědomme si, že každý člověk vnímá city a podněty trochu jinak, a každý má jiné projevy náklonnosti. Pokud např. tazatel potřebuje prožívat lásku v důvěrném objetí a jeho protějšek zase lásku dokazuje dárky a hmotným zabezpečením, nebude tazatel spokojený a nebude mít pocit, že je milován. Také je třeba myslet na to, že každý má jinou intenzitu prožitku. To, co pro jednoho může být uspokojivé a dostačující, pro druhého může být povrchní. Potom karty ukazují naprostou spokojenost po všech stránkách u protějšku, ale tazatel se trápí.

3. Nevyspělost partnera a odmítání odpovědnosti
Druhý sice tazatele miluje, ale příliš podléhá názorům okolí. Vědomě nepřebírá odpovědnost za svůj život, svá rozhodnutí a činy. Takový člověk není dospělým a je otázkou, jestli vůbec dospět chce. Nechat za sebe rozhodovat druhé je totiž velice pohodlné a dotyčný nikdy nepřizná, že chyba je na jeho straně. Viník nikdy není on, ale je obětí, kterou je třeba, podle jeho názoru, chápat.
„Tak mě pochop, já tě miluju, ale…..“
„Vždyť já za to přeci nemůžu….“
„To přeci nejde, co by tomu řekli lidé….“
Může cokoli a žádná „ale“. A chápat se ho ani nesnažte. Jediné, co je v tomto případě nutné přijmout, je fakt, že toto není člověk, který by byl jakoukoli oporou. Nemůžete od něho očekávat stabilitu ani jistoty. Bude vždy dávat na to, co jeho okolí po něm chce. Nežije svůj život, ale plní názory jiných. Nemá jistoty sám v sobě a nemá vlastní názor, za který by se postavil. A pokusit se vlastní názor prosadit, nebo žít podle svých zásad? V žádném případě! Vždyť: „Co by tomu řekli ostatní….“

4. Považuje city za slabost
Zde je cit spíše důvodem k rozchodu. Takto nastavený člověk sleduje vědomé podmanění si partnera a vyhledávání mileneckých vztahů. Jakmile někdo považuje city za slabost, může je sice vnímat, ale čím více citu k vám bude mít, tím hůře se bude chovat. Zde neočekávejte jakýkoli soucit, nebo něhu. Těmto typům lidí vyhovují chladné vztahy. A když se protějšek zamiluje a začne dávat lásku? Nastává pravé a nefalšované peklo. A že byste takového člověka chtěli přesvědčit? Nedělejte to. Nepřesvědčíte ho a sami sebe zničíte.

Z těchto důvodů se tedy mohou vyskytnou veliké disproporce mezi reálným prožíváním vztahu a tím, co má člověk ve svém nitru. I když k tazateli druhý city chová, tazatel může být ve vztahu nešťastným. Proto otázky: „Miluje mě? Má ke mně city?“, jsou spíše na škodu. Tazatel se upne na city, které ale nejsou projevovány potřebným způsobem. Proto je vždy třeba vycházet z povahy a aktuálního nastavení druhého člověka. Na toto jsou dobré konzultace, kdy karty doplní mezery k lepšímu uchopení dané situace. A otázka, jestli vás miluje? Jak vidíte sami, je spíše zavádějící, než přínosnou…. Je třeba se ptát tedy jinak, a to:
Co chce a jaký je?
Co chce ode mě?
Jak si vztah představuje?
I v těchto otázkách je ale dobré, když klienta navedu otázkami tak, že se dopracuje k uvědomění a tím i k výslednému postoji. Vaše chování značně ovlivňuje chování druhého k vám. Dále se při výkladech často setkávám s tím, že se klient upne k jedné větě, kterou vytrhne z kontextu. Toto je úskalím otázky : „Miluje mě?“

Další častou otázkou bývá: „Je toto můj osudový partner?“
Nejprve se ptejme, kdo je osudový partner? Je to člověk, který má na vás veliký vliv a může výrazně změnit váš život. Ale nemusí to být partner, se kterým budete mít rodinu. Osudoví lidé do vašeho života vstoupí a určitým způsobem vás vedou ke změnám ve smýšlení. Tito lidé nemusí být dokonce ani vašimi přáteli, ani partnery. Partnery se sice časem mohou stát, dokonce i partnery pro rodinu, ale základem je, že člověk začne na sobě pracovat a změní své nastavení. Těmto lidem se nelze vyhnout a v případě, kdy člověk ulpívá na starých vzorcích chování a smýšlení, přijde další podobně laděný osudový člověk. Toto je projev karmy, která staví lidi do různých situací, které buď zvládnou a jdou dál, nebo nezvládnou a osud je do těchto situací bude stavět neustále dokola. Toto se děje tak dlouho, dokud nedojde k uvědomění a práci na změnách ve svém přístupu a smýšlení v dané situaci. To a samé platí u neustále se opakujících situací, nejen v mezilidských vztazích.

Je toto můj životní partner?
I tato otázka může být zrádná. Karty ukáží možnost, že toto být životní partner může, protože není osudem nijak omezen váš vztah. Může se stát, že máte dokonce osudem svedené cesty dohromady a celý vesmír jako by stál při tvoření vašeho vztahu. Toto dává mnoho svobody, ale zároveň i odpovědnosti na oba partnery. Vztah bude takovým, jakým si ho uděláte, nebo neuděláte. Další riziko uvedu na příkladu z praxe:
Znali se dva týdny a Johana chtěla vědět, jestli je to konečně ten pravý. Při náhledu se ukázalo být vše volné a pravděpodobnost vytvoření trvalého vztahu byla vysoká. Její přítel byl naladěn na vztah s ní a toužil po založení rodiny. Vztah k Johaně byl upřímný a nic tedy nebránilo tomu, aby vztah časem přešel do rodinného pouta. Johanka ale získala informaci, se kterou naložila po svém. Už se viděla jako manželka a matka a začala se tak i chovat. Tímto chováním a smýšlením přeskočila počáteční fázi formování a utváření vztahu. Vztah tedy nezískal pevné základy a důsledek byl odchod přítele. Našel si jinou dívku, se kterou po roce a půl uzavřel sňatek a nyní má spokojenou rodinu.
Informace, kterou Johanka dostala byla sice pozitivní, ale bohužel destruktivní. Vztah musí projít počáteční fází, lidé se musí poznávat a učit spolu vycházet. Je třeba na vztahu pracovat. Johanka bohužel toto v potaz nevzala, ale brala vše jako hotovou věc. Proto je spíše na místě pracovat i v rámci sezení na možnostech vytváření vztahu a jeho upevňování. Nic není samozřejmostí a krásný fungující vztah už vůbec ne. Je třeba o něj pečovat a vážit si ho a to na obou stranách, jak ze strany partnera, tak ze strany partnerky.

Je mi dán úspěch a štěstí?
Změní se můj život? …a kdy to přijde?
Zde platí totéž, co bylo uvedeno výše. Můžete být na úspěch nastaveni, mohou vám chodit podněty, informace, dokonce i nabídky. Ale je na každém, zda tyto dary využije, nebo nikoli. Proto v kartách může vyjít zlepšení situace a následný úspěch. Nicméně,  pokud nepůjdete změnám naproti a nebudete otevřeni novým vjemům, ke změnám nedojde. Osud někdy otevře možnosti, které ale člověk přehlédne, nebo ignoruje, protože nejsou přesně podle jeho vysněných představ. Jsou dokonce lidé, kteří stále čekají, až to přijde se “založenýma rukama”. Karty ukazují pouze otevření možností, ale jejich využití je na vás. Znáte jistě mnoho lidí, kteří kam přijdou, mají dveře otevřené. Přesto se časem zničí sami a v podstatě nikdy nejsou spokojeni a úspěchy nevidí. Nebo je berou jako samozřejmost, neváží si jich a zahodí vše sami? To je na zvážení každého…
Naopak jsou ale lidé, kteří se zdají být pranýřováni osudem a jeho ranami, a přesto to dokáží brát jako podněty, které je ženou vpřed a využít jich. Potom před vámi stojí úspěšný a spokojený člověk.
Je tedy třeba položit otázku jinak: “Co mohu udělat pro to, abych byl úspěšným a situace se zlepšila?”

Otázky typu:
„Budu se stěhovat?“
„Změním práci?“
„Budu někdy šťastný/šťastná?“
„Změní se něco v mém životě?“
“Zlepší se má situace?”
Toto nejsou otázky na karty. Jsou to události, na které máme sami větší vliv, než si myslíme. Můžete se stěhovat, měnit zaměstnání, být šťastni, atd., ale toto vychází z člověka samotného a nejedná se o události dané osudem. Někdy může být nabídka na spadnutí a je jen na vás, jestli ji přijmete. Někdy se událostem musí napomoct, ale toto je spíše o konzultaci a nasměrování klienta. Je třeba mít na paměti, že jak je člověk naladěn, to přitahuje. „Přeladění“ není lehké, ale není nemožné. Na toto slouží konzultace, kdy s klienty pracuji na změnách. Změny ale nelze očekávat hned, přeladění chce svůj čas. Kdybych to měla k něčemu přirovnat, tak je to asi tak, jako když denně chodíte po dobu mnoha let stále stejnou cestou. Konzultace vás ale povede k tomu, abyste chodili jinou cestou. Budete mít nutkání volit cestu, na kterou jste byli po léta zvyklí? Nesporně…. Než tedy přeladění přejde do krve a změníte své nastavení, trvá to. Ve většině případů je třeba konzultací více, někomu stačí jedna. Je to individuální.

Karty jsou skvělé jako doplnění konzultace. Samotný výklad karet sám o sobě nenabízí řešení, ani změny. Pokud chcete změny, musíte začít u sebe a a pracovat na cestě ke kýžené změně. Také, jak jsem psala, je důležité správně položit otázku a vědět, co otázkou sledujete. Karty jsou skvělí rádci, kteří dokáží upozornit na skryté věci. Dokáží se dostat do veliké hloubky. Ale někdy je hlubina skryta a její projevení trvá delší čas, nebo může být do hlubiny i cíleně něco zadupáváno. Harmonii lze nalézt pouze v případě, kdy je skryté a projevené v rovnováze. Potom lidé nachází vnitřní klid a rovnováhu….


Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

2 thoughts on “Úskalí a rizika nejčastějších otázek při výkladu”

  1. Mám jenom takový malý postřeh, reagují na titul..ma mě rad-laska…
    Jsem starší ročník a apeluji na svou životní skušenos,,
    Ženil jsem se v 19.letech a prožily jsme spolu 37let z toho jako manželé 35let,vychovaly jsme spolu 3deti,které už taky maji rodiny,a měly jsme v manželství taky krizove situace,ale musím zdůraznit že jsem byl šťastný a myslím že ma manželka taky,,dokud mi ji nevzala smrt,,,po osmy letech od úmrtí, jsem opět našel ženu která ma ke mně důvěru a cítí lásku tak jako já, a znovu žijeme spokojeně,,
    Tak si myslím, že než si někoho najdu tak se musím o jeho lásce přesvědčit a ne se bezhlavě zamilovat do fotografie/ ten člověk musí tu lásku projevit a dokazovat,ne jenom SMS,,,ale aspoň přinejmenším obden,a musí by vidět snaha byt semnou…

    1. Každý má jiné vnímání a jiné cítění. Každý i jinak chápe projevy důkazů lásky. Co je ale nejdůležitější, aby lidé byli spokojeni. Jak vidím, tak to u vás je.
      Vám i vaší rodině přeji mnoho krásných prožitků a spokojenosti v životě 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *