Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Stres

Stres je strašákem dnešní doby. Někdy vídám poutavé reklamy: “Získejte život bez stresu!”
Život, zcela zbavený stresu, však neexistuje a nikdy nebyl reálným. Stres doprovází každou žijící bytost, nejen člověka. Ve zdravé míře dokáže stres člověka i vybičovat k činu, neskutečným výkonům, vyššímu soustředění, atd. Ale to se týká pouze stresu, který nepřeroste jistou hranici a vnímáme ho jako lehkou trému. Tento stav ale není neustálým společníkem člověka.

Jak eliminovat stres do únosné míry? Jak ho udržet v mantinelech, ve kterých nepůsobí na člověka destrukčně? Je důležité vědomí, že na vše je dostatek času. Pokud jste v relativním klidu, dáváte sami sobě jak odpočinek, tak odreagování. Díky tomu jste daleko spokojenější, více tvůrčí a samozřejmě i výkonnější. Dostatek času a odpočinek se často ideově neslučuje s dnešní hektickou dobou a tím, co do lidí vkládají neustále se zvyšující nároky. Vládne touha po dokonalosti, někdy dokonce i její vyžadování okolím, či zaměstnavatelem. Buď superčlověk, buď stále výkonnější, nesmíš mít slabiny! To je ale naprosto nereálné. Ani ten nejlepší stroj není zcela neporuchový, že? Právě vědomí nereálnosti a tlaku společnosti zvyšuje stresové napětí. Stres z toho, že člověk něco nezvládne, nestihne, není dost dobrý, není dost výkonný a pracovitý…. Často více, než lidské bytosti , připomíná naše společnost splašeného koně, který se řítí do zkázy. Stres tímto způsobem smýšlení roste a stává se pánem nad lidskou bytostí. Stejnou úměrou ke stresu se přidávají nejen pocity méněcennosti (máme přeci kult naprosté dokonalosti), ale také strach ze selhání a nezdaru. Později nastupují deprese, bolesti hlavy, žaludku, atd. Je zde totální vyčerpání s tím, že dotyčný nevidí výsledky své práce. Není schopen je posoudit, dokonce ani si je připustit. Nevidí, co udělal, dobře, ale zřetelně vnímá to, co nestihl, nebo nezvládl. Tím se dostává do permanentního nezdravého stresu, který nejen, že snižuje cekovou výkonnost, ale také zaslepuje a ničí osobní život. Přílišný stres způsobí to, že se vám vše začne sypat pod rukama a vy nevíte, kam dříve skočit. Stres roste. Nabíráte stále vyšší tempo, nároky rostou. Jenže život nestoupá směrem vzhůru, ale máte pocit , že padáte do bezedné propasti. Toto je postupná destrukce člověka….
Základem k nápravě je postupná regulace stresu. Je to o zklidnění, dále nalezení sebehodnoty, cíle a priorit vedoucí k vaší spokojenosti. Je důležité vědomí, že nikdo není dokonalý, nikdo není bezchybný a každý člověk potřebuje klid a odpočinek. Že nelze vždy všem vyhovět a stavět se neustále do pozice:” vše zvládám, nic není problém,” protože přesně tato poza je cestou do strachu ze selhání.

Zastavte se, zredukujte své činnosti, rozdělte je na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné zrušte a nahraďte je časem pro sebe. Mějte se sebou slitování a mějte sami sebe rádi. Kolik dáte lásky a péče sami sobě, tolik vám bude dávat i vaše okolí. Okolí nemá slitování ani pocity účasti s někým, kdo je příliš dokonalý. Díky honbě za dokonalostí a neomylností ztrácí mnoho lidí možnost sdílení a účasti svého okolí, a to často i těch nejbližších. Není to škoda?


Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *