Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Jakou myšlenkovou potravu svému mozku dáte, tak vám vlastní mozek zařídí váš další život. Jo, drsný!
 
Hodně lidí si myslí, že když se bude rozčilovat nad něčím, co nemůže ovlivnit, uleví si. Opak je pravdou. Podívejte se kolem sebe a zamyslete se. Kolik lidí nadává třeba na politiku? A jak dlouho už? Hm? Potom většinou jako bonus slyšíte, že za jejich nezdary a nespokojené životy mohou politici. Tak to pardon, ale ani ne! A už by se se mnou hádali.
 
Skutečnost je taková, že lidé sami sebe krmí nespokojeností s tím, jak se chová a co dělá druhý člověk. Navíc někdo, s kým se nestýkají a koho neznají osobně. Jenže když někoho lidé vidí v médiích, získají pocit známosti toho druhého. Opak je pravdou! Řešíte někoho, koho neznáte a svádíte na něj i to, že se vám něco nepovedlo.
 
V zácpě budete nadávat. Hmmm…Pomůžete tomu? Těžce!
Slyšíte zprávy a…nadáváte.
Prší? Nadáváte.
Je horko? Nadáváte.
Je zima? Nadáváte.
Prohrál váš oblíbený tým? Nadáváte.
Mimochodem když nastane prohra, přesně víte, co kdo udělal blbě a jak je neschopný. No, taky k zamyšlení, že?
Je mnoho podnětů, na které nemáte vliv, a přesto na to neustále myslíte a…stěžujete si. Nadáváte. 
 
Potom se ale nedivte, že se vám nedaří. Vždyť vy jste tak plni stěžování a nadávání, že nevidíte jiné možnosti. Jak byste také mohli? Jste nastaveni na nespokojenost. A je to v hlavě. To, že je vám někdo nesympatický a asi vás i rozčiluje, přeci neznamená, že si myšlenkami na něj musíte kazit vlastní životy. Vždyť mu věnujete ve svých myšlenkách více času než sami sobě! A že je ošklivé počasí? Myslím, že se nemýlím, když řeknu, že vaše nadávky jsou milému počasí úplně lhostejné. Ale žerete se jen a jen vy.
 
Pro někoho je stěžování a nadávání možná životní náplní a vy jste možná v takových rozhovorech jen proto, aby “řeč nestála.”  Možná proto, abyste nevypadali před druhými jako pitomci a podivíni. To, že vám to nastavuje model smýšlení nejen o diskutovaném objektu, ale hlavně o vašem životě a následně se díky tomu formuje i vaše chování, to už nevnímáte.
 
Bývá to jeden z nejčastějších ničitelů prožitku vašeho života a dělá to neskutečně vysoké procento lidí. Proto s takovým smýšlením snáze “zapadnete.” Jenže do jaké společnosti a jakého životního stylu? A do jakého cíle míříte?
Zbavte se tohoto modelu smýšlení ve vlastním zájmu. Nadávání přeci není smyslem života. Nebo ano?
Vede ke spokojenosti? Asi ne, že? Nebo ano?
V jednom ale máte pravdu: je to nesmírně pohodlné a alibistické.
Ale je to opravdu životní styl, o který tak moc stojíte?

Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *