Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Jsou různé názory a pohledy na svět, na hodnoty a na životy lidí. Všímáte si, že jsou lidé, kteří si váží druhých lidí. Ocení jejich práci, ocení jejich snahu. Dokáží povzbudit a dokáží hodně pomoci. Co však tito lidé netolerují, je lenost a neochota se přičinit. Mnohým se potom zdají až necitliví, protože neslyší na výmluvy. Sami totiž vědí, že ani oni neměli nic zdarma a vědí, co je stálo úsilí a postupných investic dostat se tam, kde jsou. O to větší úctu vnímají ke všem, u koho vidí snahu, výdrž a tvrdou dřinu. Vědí velice dobře, že kdo chce být spokojený, může. Ovšem nic není zadarmo. A oni nejlépe ví, co všechno museli na své cestě ke vzestupu absolvovat. A také jak na sebe museli být často tvrdí. Většina lidí potom vidí jen špičku ledovce. Vidí jen ten úspěch a cestu vzhůru. Ovšem co je schované pod hladinou, to už nevnímají. A ani je to nezajímá. Nebo nechtějí vidět, aby si nemuseli náhodou připustit, že oni také mohou? Pro ně prostě ti lidé měli štěstí a víc nehodlají připustit.
 
Potom máte lidi, kteří říkají, jak si druhých váží. Klidně vám to budou opakovat stále dokola a přitom se neštítí jejich práci, vynaložený čas a energii jen tak brát. Považují za naprostou samozřejmost, že někdo jim zkrátka musí někdo něco dávat. Proč musí? Protože se podle nich má lépe. Ale co oni sami udělali pro to, aby se měli také tak? Co byli ochotni obětovat? Co byli ochotni změnit? Nic! Potom se v nich ozývá červíček, který jim našeptává: “Podívej, co vše tamti mají. Tak ti přeci musí dát. Musí se postarat. Oni musí…”
Opravdu? 
Pomoci ano. Lidé by si pomáhat měli. Ale pomáhat neznamená někoho táhnout za sebou, když se sám odmítá zvednout. Proč se nechávat dobrovolně vysávat a sloužit jako bezedná studna energie, času, peněz atd.?
 
Často litujete nesprávné lidi. Lidi, kteří si myslí, že jim jste něčím povinováni. Proč? Protože se podle nich máte lépe, než se mají oni. Ono se vlastně má lépe kdokoli jiný, než oni. Najdou tisíc důvodů, co všechno nemohou a proč to nemohou. Tyto důvody se hledají strašně snadno a stojí za nimi neochota cokoli změnit. Každý, kdo se dostal z problémů a každý, kdo se snažil o zlepšení a hledal způsoby nakonec najde a zlepšení situace dosáhne. Ano, trvá to. A nebudeme si nalhávat, že to nebolí. Bolí. A moc to bolí. Musíte ven ze své komfortní zony, a to se nechce nikomu. Nechce se dělat určité kroky. Avšak víte, že bez toho se prostě nehnete. Ano, je zde strach. Je zde mnoho myšlenek, které strach vyvolávají.
Nicméně můj strach je přeci součástí mě a já jsem silnější. Strach je mojí součástí, ale já nejsem jen můj strach. Chci? Tak dělám. A že to trvá? Trpělivost a vytrvalost, vynalézavost a jistá tvrdost je důležitá. A že ne vše vyjde? Každý úspěch stojí na řadě pokusů a omylů.
 
Nikomu úspěch nespadl sám do klína. A že to tak vypadá? A proč by se vám měl dotyčný svěřovat s tím, čím vším si prošel? On se nelitoval, nechtěl lítost druhých. Chtěl zlepšení. Kdo hledá jen lítost ten se nemůže hnout z místa. Je to tvrdé? Ano, je. Ale kdo se začne utápět, nebo si libovat ve své lítosti, bude se propadat čím dál hlouběji do bažiny. Buď se utopí, nebo svého stavu začne zneužívat a stane se z něho parazit, který hřeší na laskavost a soucit druhých lidí. A věřte mi, že takový člověk s vámi ve skutečnosti soucítit nikdy nebude. Bude vždy vyzdvihovat své utrpení nad všechno ostatní.

Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *