Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Vnímejte na lidech pouze to hezké, to negativní se ukáže samo…opravdu je to moudré? Mě to spíše připadá jako naivní výzva, šířící se jako lavina sociálními sítěmi, která je přímou cestou ke zklamání, rozčarování, ublížení a utrpení.

Když půjdete trhat růže, co se stane, když budete chtít vnímat pouze její krásu a vůni a záměrně budete přehlížet trny? Ano, ukáže vám je růže sama, ale popícháte se zbytečně. Pokud nebudete myslet na to, že růže píchá, ublížíte si. Bude to chyba růže? Nebo vaše? …a to jen proto, že jste zkrátka odmítli vzít v potaz riziko, které bije do očí!

Vím, že heslo “hledejte na lidech jen to hezké, to ošklivé vám ukáží sami,” je velice populární. Ale s takovým přístupem si lidé, kteří tomu skutečně uvěří a praktikují to za každou cenu, říkají o ublížení a zklamání. Zbytečně. Vždyť stačí pouze jediné: připusťte, že každý má své klady a zápory. Přijměte lidskou osobnost a její barevnost. Pokud budete brát v potaz to, jací konkrétní lidé jsou…. jací skutečně jsou…,můžete se rozhodnout, na kolik takového člověka chcete ve svém životě. A také vyhodnotíte, jak s ním budete jednat a co všechno mu dovolíte. Stanovíte hranice.

Velikým úskalím je doufání ve změnu druhého člověka, kdy již od začátku vnímáte varovné signály, že něco nehraje a není v pořádku. „Já vím, že je to ten pravý! Stačí jen, aby si mě více všímal, aby přestal pít, aby nebyl takový sobec, aby přestal být surový, aby přestal žárlit a začal mi věřit, aby…. Já přeci vím, že on je ve skutečnosti hodný a milující. Vím, že je jiný! Vím, že mě miluje a chce se mnou být. A já mu dokážu, že u mě se nemusí ničeho bát, že se mnou bude šťastný.“ Jak toto ale víte? Na základě čeho jste k tomuto názoru dospěli? Probuzení do reality potom ale bývá velice kruté.

Jednou mi jedna kamarádka, po již několikátém zklamání, řekla: “ Víš, já věděla už poměrně brzy, že to není dobré, že mě nemá rád. Že se chová špatně… ale jsem taková, že pokud si to nevyzkouším naplno, a do důsledků, tak nevěřím. Doufám, že se něco změní….“ Když jsem se jí zeptala, jestli by si v obchodě zakoupila nefungující , nebo poškozené zboží, zavrtěla hlavou: „No jistě, že ne!!“ A proč ne? Třeba by to časem samo začalo fungovat! Odpověď byla ťukání si na čelo se slovy: „Je přeci jasné, že to fungovat nebude, nebo zaplatím šílené peníze za opravy, pokud to vůbec půjde spravit!“

Ano, to je naprostá pravda! Nicméně, není to stejný princip, jako s člověkem, který je chová špatně a již od začátku vnímáte, že to nebude dobré? Na co čekat? Až se jeho chování ještě zhorší? Nebo je lepší si takového člověka do svého života blíže nepouštět? Budete zkoumat, jak by se dala komunikace vylepšit? Připustit si jeho způsob smýšlení a přizpůsobit se? Kam až se chcete přizpůsobovat? Hledá kompromisy i on?

Možností je mnoho a jsou otázkou priorit, vašich priorit a hodnot. Na prvním místě dobře zvažte, jestli vás toto činí spokojenými a po čem toužíte…


Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *