Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Poznali se před dvěma měsíci. Zuzka o něm vyprávěla jako o princi, který naplňuje veškeré její představy. Je úspěšný, pracovitý a miluje ji, protože jí denně píše krásné sms. Denně jí přeje dobré ráno, dobrou chuť, dobrou noc. Ona se rozplývá a plánuje společnou budoucnost.
„Vidíš, tolik starosti o mě! A jak na mě neustále myslí!“ V zápětí dodává: „Hele, hoď mi na něho karty, jo….“ Ptám se jí: Proč? Vždyť o něm hovoří bez jediné pochybnosti. Zuzčina reakce mě ani moc nepřekvapila: „Víš, no….on nemá čas…. Za celé dva měsíce jsme se viděli třikrát. Víš, on má strašně málo času, protože pořád pracuje. Má toho moc, ale jinak je úplně dokonalý!“
Dokonalý!!! Jak může být dokonalý?! Karty se mi vůbec dělat nechtělo, protože mi bylo jasné, co v nich vyjde.
Proto jsem se Zuzky ptala: „Zuzko, je dokonalý. Co je na něm vlastně tak dokonalého, jaký je?“
Zuzčina odpověď byla: „Já se s ním cítím skvěle! Když jsme spolu…je to nádherné. Já ho miluju!“
„Miluješ ho? A jaký je?“
„…ale to já přeci já nevím, jaký je. Ale když ho vidím, jdu do kolen a ty zprávy…“ na to Zuzka. Poté na mě vyjela, že jí vztah závidím, tak jsem diskuzi ukončila. Ona nechce vidět ani slyšet, takže debata nemá smysl.

Toto ale není láska. Není to ani vyvíjející se vztah. Zuzka trvala dále na svém a malovala si šťastnou budoucnost. Společné bydlení, manželství, dvě děti, dovolené, atd. Žila ve svém snu a nehodlala vidět realitu. On nemá čas? Kdo ho ale má!? Čas si člověk musí udělat a zvláště, pokud mu někdo stojí za to a záleží mu na něm. Není to tedy o tom, že by její vysněný Roman neměl čas, ale o tom, že si ho na Zuzku zkrátka nebyl ochoten udělat.

Po dalších šesti měsících se nezměnilo vůbec nic. Zuzka ale stále plánovala. Stále dokola nahlas opakovala tytéž věty: „On se změní a čas si najde. On za to, že nemá čas, nemůže. Ale až s ním budu bydlet, bude to jiné….a když budeme mít děti, to ho přitáhne úplně!“ Během šesti měsíců se viděli asi jen desetkrát. Zuzka dále v sobě posilovala iluzi, jak chudinka Roman stále dře a dře. Jak ho jeho zaměstnavatel sdírá z kůže. Neustále přesvědčovala samu sebe tím, jak vše do kolečka nahlas opakovala. Okamžitě ale dodávala, jak ji Roman bezvýhradně respektuje a miluje a co vše by pro ní udělal, kdyby měl čas. Nicméně často mi přicházely zoufalé zprávy od Zuzky i během noci, kdy sama doma plakala, protože Roman neustále rušil domluvené schůzky. V tomto duchu se odvíjely i rozhovory do telefonu, či naše setkání. Roman ale zřejmě dokázal být velice přesvědčivým a Zuzka to po krátké chvíli přijímala tak, že si na ní dělá čas tím, že jí denně napíše tři sms. Sms ji vždy zklidnily a ona samu sebe přesvědčovala, že je vše v pořádku. No, a já se opět dozvěděla, že jí vztah závidím. Čas šel dál a stále se nic neměnilo.

Jednoho dne za mnou Zuzka přiběhla a svítila jako sluníčko. Roman ji požádal o ruku. „Miluje mě! Já ti to říkala!“ smála se šťastně Zuzka. „Budeme se brát a on na mě začne mít čas! Bude se mnou a budeme mít děti!“ Svatba se skutečně konala a Zuzka zářila štěstím. Brzy po sňatku otěhotněla a poté jsem už neviděla Zuzku nikdy šťastnou a spokojenou. Byla neustále sama doma a Roman žil dále svým zavedeným způsobem života. Na Zuzku, a po čase ani na narozené dítě, si čas neudělal. Jeho prioritou nebyla Zuzka a rodina, ale jeho svobodný způsob života. Po čase Zuzka objevila jeho další vášeň a sice ženy. Zjistila, že nikdy nebyla jedinou ženou, v jeho blízkosti ale pouze jednou z milenek, kterou si ale rozhodl vzít za ženu. Také přišla na to, že kamarádi, fitko, milenky, výlety s přáteli a další mimopracovní aktivity (vše samozřejmě bez ní), jsou jeho naprostou prioritou. Tolikrát ho prosila, ať je s ní…ať si udělají aspoň hezký večer, nebo víkend…vše marně. Snažila se ho přesvědčit, aby jí vzal mezi své přátele, nebo do fitka. „To nejde! To není nic pro tebe!“ zněla jeho nekompromisní odpověď. Poznala, že jí do svého života zahrnout nechce a nikdy nechtěl. Její pohádka se rozplynula a ona nyní žije život o samotě, i když je vdaná za toho, o kom tolik snila.

Bohužel Roman není typ, který dá přednost své rodině před svými aktivitami a ani nikdy nebude. Pouze dospěl do fáze, kdy už bylo pro něho společenskou nutností založit rodinu. Zuzku nikdy nemiloval a nikdy nebyl ochoten do vztahu investovat svůj čas, city a energii. Ano, Roman je úspěšný v kariéře a má nádherné příjmy, což Zuzce vždy imponovalo a vždy to vyzdvihovala a neustále vyzdvihuje. Ale ono to na spokojený vztah nestačí. Zuzce se zhroutil její iluzivní svět. Tvrdá realita jí už nedovoluje útěk do snů, že se něco změní. Nyní trpí depresemi a často sahá po alkoholu. Po třech letech marné snahy o trochu té Romanovy pozornosti zjistila, že se vdala za člověka, kterého nezná, a který pro ni je, a vždy bude, cizí. Odmítla věnovat pozornost jeho reálným projevům a chování. Naopak slyšela na sladká slovíčka, která byla ale prázdná a po krátké době odezněla.

Proto je třeba mít na mysli, že ten, komu skutečně stojíte za to, si čas najde. Někdy se může stát, že je času méně, ale nelze stavět vztah na sms s minimálním, či prakticky nulovým kontaktem s nadějí, že se to třeba někdy změní. Čas nemá nikdo, ale komu stojíte za to, ten si čas najde.


Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *