Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Když skončí vztah, nebo se vztah nevyvíjí podle vašich představ, měníte náhled a vnímání ohledně dotyčného člověka. Nemálo z vás se snaží druhého změnit. No, tady se ale snaha necení. Kopete si hrob.
 
OK, teď ale jdeme dál.
Když vztah nenaplňuje vaše představy, bolí vás to. Necítíte se milováni, ani ctěni. Cítíte se bídně, ztrácíte sebevědomí, nezřídka i sebeúctu. To se děje, když nedokážete přijmout skutečnost, že vás druhý nechce. Že mu nestojíte za to. A to nemusí znamenat, že jste špatní vy nebo on. Prostě každý máte jiné priority. Jenže málokdo dokáže odejít bez boje. když toho druhého chce. Je to láska? Chtíč? Touha dokázat si, že ho dostanu? Je nutno přiznat, že když druhý nechce, není o co bojovat. Nevybojujete ani vlastní sebeúctu, ani hezký vztah. Nevybojujete v důsledku ani lásku sami k sobě. Naopak. Jediné, co děláte je to, že vážete svůj život na jeho. Ovšem nikoli on na vás. Vazba bývá často jednostranná.

Když vztah skončí, cítíte se opuštěni. Tohle jsou veliká zranění uvnitř vás. Bolí to. Představovali jste si něco úplně jiného. Snili jste. A připustit si fakt, že je všechno jinak, je těžké. Hodně těžké. Stále totiž povětšinou doufáte, že to bude jinak. Chcete dění změnit. Chcete to zvrátit a opět bojujete. Jenže jste na bojišti, které už všichni opustili. Proto začnete hledat viníka. Hledáte někoho, na koho ukážete prstem a prohlásíte ho za nepřítele. Jednoho nepřítele však už v této chvíli máte a vidíte ho kdykoli při pohledu do zrcadla. Jdete sami proti sobě a začínáte se likvidovat. 
 
Nastoupí obranný reflex, kdy si začnete druhého házet do negace. To znamená, že na něj naházíte špínu a začnete si ho cíleně hnusit. Pěstujete si k němu odpor a myslíte si, že to vyřešíte. Vzniká nenávist. Jestli si myslíte, že opakem lásky je právě nenávist, mýlíte se. Opak lásky je lhostejnost. Ať v lásce, či v nenávisti máte k dotyčnému silný vztah. Fungující vztah vám bude dodávat sílu, vztah nenávistný ji každému normálnímu člověku bere. Nebere ji druhému, pokud je on sám v opaku lásky, čímž je lhostejnost. Válka Roseových byla o lásce a nenávisti, kdy do toho šli oba naplno. Jenže když je druhému šumák, co děláte, žádná válka není. Jen vy běháte po pustině s mečem v ruce.
 
Ať láska nebo nenávist, obě vazby jsou nesmírně silné. Je to jedna ta a samá mince, a sice její líc a rub. Jste tím svázáni a nemůžete jít dál. Co jde ale ruku v ruce s pěstovanou nenávistí a odporem k druhému člověku, je obracení nenávisti sama proti sobě. Když s vámi tyhle vztahy řeším, sice nadáváte na druhého, ale ve skrytu duše po něm toužíte a nenávidíte sami sebe. Degradujete se. Nenávidíte se za to, že nejste milováni? Nebo že jste to nedokázali? Nebo že si někdo dovolil vás nechtít? Důvodů je víc a všechny jsou průser pro vás.
Hups! No nazdar! Že?
 
U mnoha lidí nastoupí po pěstované nenávisti další obranný reflex, a sice když čte předchozí řádky. Zkříží ruce a začne se hájit. Samozřejmě tak, že nahází další špínu na toho druhého, což obratně spojí se svojí rolí oběti v čisté nevinnosti. Jo, chápu. A teď teprve začíná práce. Ta skutečná práce s vámi, abyste mohli jít dál. Ono se totiž nenávistí fixujete na určitého člověka, a tím pádem máte dost závažný problém. Pěstujete si krásnou závislost podobné té na drogách. Chcete prioritně jeho pozornost a jakýkoli prostředek je dobrý. Vy si dáváte důvody a záminky pro jeho sledování. Povětšinou se chcete mstít a chcete vidět satisfakci. Chcete ho vidět padnout, aby viděl, cítil, pochopil…doplňte si sami. Chcete vidět druhého trpět za to, co vy vůči němu cítíte. A to je dost drsný. Už sám ten důvod.
Jenže on pochopil už dávno. Nechce vám dát to, co chcete vy.
 
Voláte po spravedlnosti: “Potrestejte toho hajzla!” a nevidíte, že to není jen o něm. Nevidíte, že čím více voláte po jeho potrestání a v podstatě neustále čekáte, až to přijde, tím více jste na něho fixovaní. Možná jste si dokonce vypěstovali silnější vazbu, než kdybyste spolu reálně žili. Je to vaše droga a vy nejste svobodní lidé. Když do toho přičtu doufání většiny z vás, že po utrpení, kterým si váš objekt pozornosti projde, se k vám vrátí, je to dost tristní kolečko. Ne však pro něho. Pro vás. On půjde dál. Vy stojíte a ničíte sami sebe.

Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *