Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Kdy jste naposledy řekli, nebo si pomysleli:
“Aaaa, už ho karma dohnala!”
“Boží mlýny melou…”

Někdo vám ublíží a časem se dozvíte, že se mu stalo něco nemilého. Vaše reakce bývá:
“Ha! Karma!”
Jenže nemilé věci se stávají i vám. Stávají se i těm, kdo jsou laskaví, pomáhají a úmyslně nikomu neubližují. Tady se nám ono: “Ha! Karma!” tak trochu zamotává. Samozřejmě máte po ruce argument, že je to něco z minulého života. Že je to něco, co si máte prožít. A co když to tak je i u toho druhého člověka? Co když se to prostě stalo jako nemilá situace, kterou si má prožít a vyřešit ji? A věřte, že v omluvě vaší osobě většinou řešení neleží. Proto se “ten hajzl!” jak dotyčného nezřídka titulujete, ze situace dostane, aniž by zpytoval svědomí, omluvil se vám, případně vás odškodnil. Většinou si na vás ani nevzpomene. Spíše aktivně řeší nastalou situaci a má se zase dobře. Snažíte si potom namlouvat, že se až tak dobře určitě nemá. To je smyslem života mnoha lidí. Stačí si pročíst nejednu diskuzi. A je to docela Peklo, to vám musím říct.

Jsou nemilé situace, do kterých se dostanete ani nevíte jak. Prostě se stane. A vy se jako ještě hodláte masochisticky trestat myšlenkami, že se tak děje, protože jste špatní, zlí a vlastně je to ještě malý trest? Tím si na sebe šijete další a další tresty. Ne karma, ale vy sami! Potom se divíte, že se objevují další a další lidé, kteří vám ubližují. Vy vždycky jen skloníte hlavu a posíláte na druhé karmu. Jenže pokud oni sami necítí pocity viny, tak se karma konat nebude.
Upřímně řečeno často se nabízí otázka, proč by se vlastně konat měla.
Že vás někdo nechce ve svém životě?
Vy také nechcete každého, ne?
A že se jedná zrovna o vás?
Stane se…

Namísto abyste se zaměřili na své životy a cestu z nepříjemností ven, řešíte karmu a její dopady na druhé lidi. Podle toho také vypadá váš život. To, co posíláte na druhé, se děje vám samotným. Posíláte na druhé neviditelný svět karmických energií místo toho, abyste se vy sami vymezili vůči druhým lidem a začali přemýšlet trochu jinak. Přejete si zažít pocit satisfakce prostřednictvím karmy místo toho, abyste se konečně začali mít rádi. Potom zajásáte při každé zmínce k tom, že ten druhý trpí. Chcete pocit zadostučinění a satisfakce, aniž byste hledali řešení pro své vlastní životy.

Často se do takové blbé situace dostanete díky svému smýšlení a chování. Jistě. Jsou to modely, které se zformovaly už v dětství a jste na ně tedy zvyklí. Ale vy už nejste přeci děti a tohle se změnit dá. Ne snadno a ani ne bez pomoci. Ale dá se to a s pozitivním efektem v životě. Ano, máte pravdu. Je to těžké a během konzultací neuslyšíte to zrovna to, co byste chtěli slyšet. Jenže upřímně řečeno líbivé chlácholení a společné nadávání nikomu nikdy v zásadních změnách nepomohlo. To totiž v praxi znamená utvrzovat vás ve vašich přesvědčeních a modelech, které vám ale přináší víc pláče než radosti.

Prohlašujete o sobě, že jste hodní lidé, kteří nikomu neubližují. Jenže už vaše myšlenky nejsou zrovna hezké a přístup sám k sobě bývá u vás, kteří takto smýšlíte dost krutý. Ne, většinou nejste zlí. Jen jste utrápení a zahořklí. Cesta ven existuje.
Jak dlouho bude trvat, než se změní vaše životy?
To záleží na míře hořkosti, kterou v sobě nosíte.
Cesta není dlážděna světlem a září andělů, čímž se mimochodem dost často oháníte.
Cesta je v principiálních změnách v přístupu sám k sobě a tím i k okolí.


Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *