Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Bylo mi 21 let a bylo to asi tak měsíc od začátku snahy o meditace na střed. Přenášení vědomí do srdeční čakry se mi velice dobře dařilo, prožívala jsem zajímavé a přínosné stavy. Učila jsem se zvládat vtíravé myšlenky a emoce a pečlivě jsem si prožitky v meditaci zapisovala. Prožila jsem si časovou relativitu, kdy vnímání času bylo urychleno, nebo naopak zpomaleno. Dařilo se mi povznesení se nad hmotu a ztráta vnímání svého těla. Radovala jsem se i z podařených vědomých astrálních výstupů, kdy jsem si okamžiky vymístění doslova užívala. Byla jsem nadšená a věděla jsem, že se mi daří. Stačilo však jedno setkání s něčím, co jsem neznala. S něčím, co mě natolik vyděsilo, že jsem nebyla schopná meditovat bez obav skoro půl roku. Bylo to něco tak strašného, že to ve mně probudilo hrůzu, kterou jsem v životě nezažila. Bylo to jako ztělesnění hrůzné paralýzy, která mě zachvátila při každé vzpomínce na osudnou meditaci. Strach, děs, hrůza… Postupně se to stupňovalo. Bála jsem se. Můj život na dva měsíce ovládl sílící strach. Proč? Jak se to mohlo stát?

Položila jsem se do svého cvičení, přenesla bez problémů vědomí do mystického srdce a… Cítím, jak mě někdo drží za ruce. Vím, že nejsem sama a fyzicky vnímám stisk. Uvědomila jsem si, že asi přišel přítel a drží mě, proto jsem otevřela oči. Přede mnou skutečně klečela postava a držela mě za ruce, ale přítel to rozhodně nebyl. Byl to někdo v kápi. Tmavá kápě skrývala podobu oné postavy. Hlavou mi probleskla myšlenka: „Kdo jsi?“ Ticho se rozlévalo po místnosti a postava pomalu zvedla hlavu. Zpanikařila jsem. Nemohla jsem se ani hnout a rudé oči bez zorniček a duhovky na mě žhnuly svým pohledem. Z pootevřených úst vyčnívaly tesáky dravce, ze kterým stékala krev a místo nehtů na rukou byly drápy. Začala jsem v mysli volat o pomoc. Postava se na mě s ledovým klidem dívala a nijak nereagovala. Ani se nehnula. Nakonec jsem slyšela hlas, který mi chladně, bez jediné emoce říkal: „Ještě se potkáme. Čekám na tebe…“ a postava zmizela. Ještě hodinu poté jsem cítila stisk na rukách. Kdyby jen cítila! Otisky byly fyzicky vidět!

Panika, strach a děs. To byly jediné emoce, které jsem vnímala. Cítila jsem se malá, slabá a zranitelná.
Kdy se objevil?
Jak?
Jak to, že jsem si toho nevšimla dříve?
Kde je moje ochrana?
Jak to, že mi nikdo nepomohl?
Co to, proboha! chtělo?
Jak, že na mě čeká?
Chce mi ublížit?
Co chce?
Co to je?
Myšlenky mi lítají hlavou a nemohu je zastavit. Hledám v knihách podobu, nebo alespoň zmínku o něčem takovém.
Proboha! Setkal se s tím někdy někdo? Pomozte mi někdo! Prosím!!!
Ptám se praktikujících, které znám, ale nikdo mi není schopen odpovědět. Nikdo nic podobného neviděl. Nemají tuto zkušenost. Hledám odpovědi. Nevím a tápu. Děsím se chvíle, kdy to znovu přijde. A až přijde, co udělá? Co chce? Cítím chlad, cítím sucho v ústech. Špatně se mi dýchá. Jsem paralyzovaná při myšlence na tu postavu. Znovu a znovu prožívám stav, který jsem pocítila při kontaktu s onou bytostí. Bojím se. Bojím se čím dál více. Co jsem udělala špatně, že se mi to muselo stát?

Po dvou měsících se donutím k první meditaci od onoho děsivého zážitku. Bojím se. Každou chvíli kontroluji, zda se postava opět neobjevuje. Bojím se. Bojím se, a to je špatně. Vím to.

Nemohu studovat magii a mystiku, když se bojím. Nemohu experimentovat se sebou a už vůbec ne s jinými energiemi. Dokud budu mít takový strach, mám zavřené dveře, a navíc mě časem můj strach sežere zaživa. Strach bude růst, a to nemohu dopustit. Stavím se svému strachu. Strach je luxus, který si nemohu dovolit, pokud chci skutečně praktikovat magii. Strach musí být slabší než já. Denně si dávám závazky, co udělám a jak se strachu postavím. Něco funguje lépe, něco hůře. Avšak podoba oné postavy mě děsí stále.

Jitko, to je špatně! Nesmíš se tak bát! Pokud se budeš bát, skonči s tím a nedělej to! Vždyť víš a vždy jsi věděla, že cesta mága, ale i mystika není jen o krásných prožitcích! Víš velice dobře, co astrál skrývá, viděla jsi toho dost. A teď…teď vše vzdáš a necháš se zničit vlastní silou, se kterou nebudeš umět pracovat? Zničí tě buď strach, nebo tvá neřízená energie. Ne! To tak nejde!

Znovu a znovu si pročítám to, co jsem nyní sama sobě napsala. Už to mám! Musím začít. Začít úplně od počátku. Nesmím začít tam, kam jsem se dostala. Dostala jsem se nepřipravená příliš daleko. Zde je talent spíše překážkou a rizikem. Musím zpomalit…

Ptáte se, zda jsem se s onou bytostí ještě setkala? Ano, setkala. Ale nebylo to již v panické hrůze a dnes je to můj spojenec a pomocník. Byl to démon? Byl to Ďábel? Upír? Něco horšího? Ne. Nic z toho. Byl a Je to Strážce prahu.

O Strážci prahu se toho moc nepíše. Strážce prahu je bytost, která se objeví vždy, když se člověk dostane do určité úrovně v duchovním rozvoji. Co je jeho úkol? Vyděsit. Přijmout na sebe co nejděsivější podobu, aby praktika odradil od dalšího postupu. Čím menší zralost na postup, tím děsivější podoba. Strážce prahu praktikujícího chrání. Nedovolí, aby se dostal někam, kde nemá ještě co dělat. Pokročilí praktikující již ale Strážce znají. Vědí, kdo to je a proč tam je. Se Strážci prahu je možné se časem „spřátelit“. Přátelství je možná trochu silné slovo, ale Strážci mohou adeptovi i pomáhat. Někdy je třeba při vstupu do určité sféry prokázat sílu a úroveň výcviku. Nezřídka se magik se Strážcem musí utkat, aby prokázal, že na to má a Strážce mága pustil dál. Nebylo výjimkou, když jsem od Strážce slyšela: „Ještě ne! Sem sice můžeš, ale ještě nemáš. Nejsi připravena. Přijď později.“ Poslechla jsem? Jistě… A někdy mi naopak sám otevřel dveře.

Se Strážcem prahu se časem setká každý praktikující mág i mystik. Buď se nechá odradit, nebo nenechá. Slyšela jsem vyprávět o setkáních, kdy Strážce byl zaměňován za démona. Ne, Strážce prahu není démon, ale je třeba jej poznat. A démon? Poznáte ho? Bez výcviku těžce. I démon na sebe může vzít podobu andělské bytosti, stejně tak, jako andělská bytost dokáže působit na člověka děsivě.


Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *